en-Červené víno je láska

Protože jsem už říkal, že miluju dřevo (haha, asi proto jsem šel původně na truhláře) není třeba vás dlouho přesvědčovat o tom, že pro červená vína je francouzský dubový sud ta správná volba (a pokud je to potřeba, koukněte na náš článek o sudech). Sud je dalším rozdílem ve výrobě bílého a červeného vína. Pro červená vína typická sametová chuť, tóny červeného ovoce, čokolády, kávy a podobně, se získává právě zráním v sudu. Oxidace, kterou dřevo vínu dopřává právě "potlačuje" a mění květinové tóny za ovocné. Jo, doslova zrání. Pokud bychom u červeného vína chtěli zachovat svěžest, květinové a bylinkové tóny, využili bychom zrání v nerezovém tanku. Zajímavostí je, že červená vína jsou taky mnohem stabilnější než bílá a proto obecně obsahují méně síry - pokud bereme vína standardně k dostání v obchodech. Krásně shrnuté rozdíly bílého a červeného vína najdete v článku na Wine Folly.

Abych ještě podpořil ódu na červená vína, musím zmínit zdravotní benefity. Bobulky hroznů jsou plné antioxidantů a právě proto, že červené víno fermentuje se slupkami a semínky, je taky bohaté na tyto látky. Kromě poměrně známých taninů, které pomáhají předcházet infekcím a chrání strukturu DNA, obsahují bobulky taky katechiny snižující hladinu cholesterolu, flavonoidy s protizánětlivými účinky a snad nejčastěji skloňovaný resveratrol. Resveratrol pomáhá snižovat hladinu LDL cholesterolu, zvyšuje využití glukózy a reaguje na oxidativní stres (snižuje volné radikály, stejně jako další polyfenoly). Vše dohromady napomáhá správné funkci srdce a údajně předchází srdečním chorobám (viz článek od Mayo Clinic). Vzhledem k tomu, že naše vína ani příliš nefiltrujeme, dostává se do lahve spousta těchto prospěšných látek a kromě vlivu na srdce má pak víno a zmiňované polyfenoly i příznivý vliv na náš mikrobiom (k tomu podrobná rešerše na PubMed).

Vojta